+420 602 861 114
info@agres.cz

Stanovení ceny nemovitosti pro dědické řízení

Situace se má k 1.1.2014 tak, že daň dědická (Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí) byla zrušena úplně, dědictví se nově vnímá jako bezúplatné nabytí a je podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí ‚osvobozeno od daně z příjmů.‘ Díky tomu ušetří osoby, které jsou příbuzensky vzdálené, či vůbec příbuznými zůstavitele nejsou.

Nadále se tedy již nebudeme bavit o 'dědické dani,' nýbrž o 'bezúplatném nabytí.' A daň týkající se dědictví bude nyní spadat pod daň z příjmů - která je, jak zmíněno, od daně osvobozena.
Od začátku roku 2014 zkrátka již žádnou daň z dědictví neplatíte.

Jak probíhá dědické řízení?

Dědické řízení probíhá vždy před soudem. Konkrétní soud je určen podle místní příslušnosti. Dědické řízení je většinou zahájeno na základě výzvy matričního úřadu, který vyrozumí soud o úmrtí zůstavitele. Případně na základě výzvy ze strany dědice. Soud stanoví notáře, který bude záležitost vyřizovat. Místní příslušnost soudu se může stanovit různými způsoby, nejčastěji však podle posledního místa trvalého bydliště zůstavitele. 

Soudního komisaře (notáře) si dědici vybírat nemohou a to z toho důvodu, aby zůstala zachována nestrannost a objektivita řízení.

Odměna soudního komisaře se určuje dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví a odvíjí se od obvyklé ceny majetku (pokud řízení nebylo zastaveno), v nejčastějších případech (dle § 13 vyhlášky):

  • z prvních 100 000,- Kč základu 2,0%
  • z přebývající částky až do 500 000,- Kč základu 1,2%
  • z přebývající částky až do 1 000 000,- Kč základu 0,9%
  • z přebývající částky až do 3 000 000,- Kč základu 0,5%
  • z přebývající částky až do 20 000 000,- Kč základu 0,1%
  • nejméně však 600 Kč
  • částka nad 20 000 000,- Kč se do základu nezapočítává

Jak se stanovuje hodnota majetku a jak se následně majetek rozděluje?

Při rozdělování dědictví je nejprve třeba určit jak hodnotu movitých, tak nemovitých věcí. V našem případě se zaměříme především na ty nemovité.

Takové posouzení tržní hodnoty nemovitosti pro účely dědického řízení vám vypracují v dobrých realitních kancelářích většinou na počkání a za nevelké peníze. Je dobré si s sebou vzít veškeré možné podklady, které máte - včetně fotografií nemovitosti. Posouzení tržní ceny nemovitosti pro účely dědického řízení je značně jednodušší a levnější než znalecký posudek vypracovaný autorizovaným odhadcem. Znalecký posudek navíc není pro účely dědického řízení ani požadován.

Nicméně všechny kroky pro ocenění majetku, které bude nutno učinit, vám sdělí soudní komisař (notář).
Pro pořadí, v jakém se dědí, jsou určeny různé skupiny podle vztahu k zůstaviteli. Díky tomuto novému rozsáhlejšímu seznamu by mělo ubýt případů, kdy jediným možným dědicem bude stát. Podle původního občanského zákoníku byly tyto skupiny pouze 3.

I. třída

Děti, manžel (nebo registrovaný partner). Každý dědí rovným dílem. Když nedědí některé dítě, dědictví přechází stejným dílem na jeho děti.

II. třída

Když nedědí potomci, dědí manžel, nebo partner, rodiče, nebo osoby žijící se zemřelým nejméně po dobu jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti. Manžel, nebo partner dědí nejméně polovinu dědictví, jinak se dědí rovným dílem.

III. třída

Sourozenci a ti, kteří se zemřelým žili po dobu minimálně jednoho roku před jeho úmrtím ve společné domácnosti. Když nedědí sourozenci, rovným dílem dědí jejich děti (synovci a neteře zůstavitele).

IV. třída

Prarodiče rovným dílem.

V. třída

Prarodiče rodičů zůstavitele (tedy praprarodiče zemřelého).

VI. třída

Děti dětí sourozenců zůstavitele (praneteře, prasynovci) a děti prarodičů zůstavitele (strýcové a tety). Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti (bratranci a sestřenice zůstavitele).

 

Je třeba podávat daňové přiznání, přestože se žádná daň neplatí?

V zásadě ne. Výjimku tvoří případ, kdy se jednalo o podnikatele či živnostníka. V takovém případě je třeba, aby někdo z pozůstalých podal daňové přiznání v souvislosti s podnikáním či živností zůstavitele.

Pozůstalý má na podání daňového přiznání přesně tři měsíce od úmrtí zůstavitele. V případě, že podnikatel zemře na začátku roku, ještě předtím, než stihne podat daňové přiznání za předešlý rok, pak i toto musí pozůstalý zařídit. Termín pro podání daňového přiznání je standardně do prvního pracovního dne v měsíci dubnu.

A jak souvisí podnikání zemřelého s děděním nemovitostí? Jednoduše. Součástí jmění firmy zemřelého mohou být též nemovitosti. A pokud pozůstalí nehodlají v podnikání pokračovat, je třeba splnit všechny náležitosti vedoucí k rozdělení jmění a k tomu, aby vlastnická práva mohla přejít na nového vlastníka.

Zpět na Profil

Vyhledat nemovitost

Zvolte si typ nemovitosti
TOPlist